Firemními vodovody
Co míním firemním vodovodem (rozsah v oploceném areálu): 1) Rozsáhlý areál s výrobou, vlastní jídelny a kuchyně, mnoho šatnových prostorů. Pro účely výroby je pitná voda používána jen minimálně. Majorita potřebné pitné vody je tedy pro účely hygieny a stravování zaměstnanců. (roční potřeba vody pitné vody ve vysokých desítkách tisíc/rok). Hygiena prozatím nikdy nepožadovala provozní řád vodovodu a to i když už v rámci firmy bylo vyšetřování kvůli výskytu legionelly sp.. Počet přípojek pitné vody z města je do firmy více než 1. 2) Firma má takový rozsah areálu, že platí vše z bodu1) + v rámci areálu je škola a poliklinika. Ani zde není historicky od hygieny uložen oficiální požadavek na provozní řád. Na škole kvůli legionelle hygiena vyžaduje cyklické odběry vzorků, jejichž výsledky jsou hygieně předkládány.
A pak mám třetí případ, kde se na mne obrátil ředitel jedné ZŠ s dotazem, zda jsou školy povinné vypracovat rizikovou analýzu vodovodu a provozní řád i když u nich nikdy nebyl žádný problém odhalen respective vodu vůbec netestují...prostor této školy je tvořen 5 budovami.
Kde je tedy hranice, kdy je vodovod prohlášen za veřejný a kdo určuje zda je vodovod veřejný?A jak se to provozovatel "areálu" dozví. Pokud vím hygiena může svým rozhodnutím prohlásit jako veřejný vodovod jakýkoliv vodovod, když to uzná za vhodné z pohledu jeho vlivu na celou síť. Nicméně jsem to jako opatření KHS nikdy nezažila...vždy stačili dezinfekce a vzorkování po dezinfekci jako nápravné opatření.
Předem velmi děkuji za odpověď 🙂!
Odpověď:
Dobrý den,
Existuje "veřejný vodovod" resp. "vodovod pro veřejnou potřebu", na který se napojuje "vodovodní přípojka", což je úsek potrubí od místa napojení po vodoměrnou šachtu nebo vodoměr. Dále směrem dovnitř na přípojku navazuje "vnitřní vodovod objektu". Toto definuje 274/2001 sb. hned v úvodních paragrafech 1 až 3.
Každá z těch tří částí má svého vlastníka, resp. provozovatele.
Ten "firemní vodovod" je tedy v terminologii našich zákonů "vnitřním vodovodem" objektu nebo na pozemku. Není podstatné, jak veliký ten objekt nebo pozemek je. Podstatné je, zda (1) ten subjekt, který vodovod vlastní či provozuje, tu vodu prodává dále a (2) koho zásobuje = zda je tam nějak specifický provoz, třeba nemocnice či škola (tzv. "prioritní prostory").
Vnitřní vodovod v rodinném domku hygieniky "nezajímá". Je každého věc, jak si jej doma provozuje. Vnitřní vodovod v budově ZŠ hygieniky zajímá velmi, protože je to prioritní prostor dle vyhlášky 252/2004 Sb. Jsou tam děti (citliví odběratelé) a vyhláška na to myslí a upravuje rozsah a četnost kontrol s ohledem na legionelu a také ukládá povinnost provádět posouzení rizik na legionellu, viz Příloha č. 8.
Já nejsem právník, ale vidím ty Vaše tři případy takto:
ad1) jedná se o vnitřní vodovod, který je na vodovod veřejný napojen více než jednou vodovodní přípojkou. Více než jedna přípojka být může, s tím se v zákoně počítá, zejména u velikých areálů. Posouzení rizik dle Přílohy 7 tedy provádí pouze ten provozovatel veřejného vodovodu, na kterého je ten podnik napojen. Zde pravděpodobně podnik VaK nebo obec. Dál uvnitř továrny už je to vnitřní vodovod.
ad2) Osobně znám případ továrny, která u nás ve WaterRisk má svuj účet právě proto, že jsou v podobné situaci. Továrna má svůj vnitřní vodovod pro rozvod pitné vody uvnitř továrny (zaměstnanci, šatny, hygiena, kuchyně a výrobní voda - potraviny). Na tento vodovod jsou ale napojeny také dvě bytovky, kterým ta továrna dodává pitnou vodu - smlouva, platba za vodné. KHS tedy továrně nařídila, aby se vůči těm dvěma bytovkám chovali jako provozovatel veřejného vodovodu. Takže tato továrna se vůči bytovkám chová jako provozovatel veřejného vodovodu, ale v těch bytovkách bydlí více než 50 osob trvale, viz 274/2001 par 1, odst. 1, písm 3a. Možná to bude ten rozdíl. Ve vaší továrně nejsou trvale žijící FO, ale jen prioritní prostor, dle 252 příloha 8.
ad3) Rozsáhlý komplex budov ZŠ není veřejným vodovodem a posouzení rizik dle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 252/2004 Sb. dělat nemusí. Ale jedná se o tzv. "prioritní prostor", kde se musí hlídat legionella dle Přílohy č. 8 k vyhlášce č. 252/2004 Sb.
« zpět
